ARCHIVNĚ
 
Už několik let vytahuji jednu šarži z archivu, ochutnám ji a jdu dál řešit práci. Na některé věci prostě nechcete mít čas, nějak to ve vás prostě nedozrálo. Teď ale nastal ten moment, kdy jsem se rozhodl jít s vínem ven po 10 letech, až neuvěřitelné. Teď to má přijít, všechno do sebe zapadlo. Dostalo skvělou etiketu a je to zase jiné.
Dáváme vína ze sklepa až když jsme sami přesvědčeni, že teď je ta doba je pít. Naše mladá vína jsou dobrá, ale časem jsou ještě lepší. Nelámeme si hlavu nad tím, jak dlouho leží na sudu, jak dlouho jsou v láhvi. Každé víno má svůj čas. Jsou ročníky, kdy čas ležení na láhvi hraje významnější roli než to, že potřebujete nahradit víno za další. Naturální vína jsou běh na delší trať a s každým ročníkem je to ve sklepě jiné. Někdy se peru s tím, že víno, které zrovna dokvasilo v sudu, mám chuť strčit do láhve a dát ho okamžitě do distribuce, a ročník před tím pořádně není srovnaný.. nic neběží podle lajny.